Už zase...

...opět jsem narazil na názor, že lékarna je vlastně zlatý důl. Ach jo!

Tož jsem si začal se zájmem číst článek O záludnostech jízdy kočárkem, a zhruba v půlce jsem přestal, neboť mě autorka, slušně řečeno, velmi rozladila.

Stěžovala si na potíž přístupu do lékáren, přičemž použila formulaci, cituji: "...zrovna tyhle podniky s lidským zdravím, které podle mých informací patří k nejziskovějším obchodům vůbec..." (konec citace).

Nevím, kde autorka čerpá zmíněné informace. Já jsem již nějakou tu dobu ženat s doktorkou farmacie, tchán i tchyně mají každý po jedné lékárně, a že by to byl nejziskovější obchod, to jsem si zatím nestihl všimnout.

Dokáže mě vždycky dojmout, jak lidi nadávají na lékárníky, jací jsou to nenasytové, když vybírají doplatky na léky a že 20% marže už hraničí s lichvou, atd... Už ale nevědí, že např. zmíněných 20% se dělí mezi lékárnu a distributora, a to jen málokdy "fifty-fifty" (distributor si prostě ukrojí svůj díl a "lékarníku - chceš, nechceš"), že doplatky nejdou do kapsy lékárníkům celé, ale jen malá část, že výši doplatků (resp. výši úhrady pojišťovnami) určuje MZd (a to ne zrovna jednoduchou matematikou), že provoz a mandatorní vybavení lékárny (vč. laboratoře, která se dnes už využívá jen minimálně) stojí nemalé výdaje, atd. atd.

Nechci, aby to vypadalo, že vedením lékárny se nejde uživit, to bych samozřejmě lhal, ale žádný terno to není. Záleží samozřejmě na poloze lékárny, vzdáleností od ordinací doktorů a podobně, ale tyhle faktory mají velký vliv v podstatě všech maloobchodních odvětvích.

Uff, no nic, jdu zase něco dělat, nadávat bych mohl ještě dlouho...