2010-03-05

Kterak jsem nepřišel o peněženku

Bylo nebylo...

Ve středu jsem hezky seděl v kanclu, pěkně rozvalenej, a trávil jsem svačinu, když pojednou zazvoní telefon a na druhým konci se ozve účetní z jídelny, že prej jestli se jmenuju tak, jak se jmenuju, a že jestli prý nepostrádám peněženku. Řekl jsem, že doufám, že ne, nicméně po prozkoumání náprsní kapsy jsem musel konstatovat, že doufám špatně :(

Vyrazil jsem tedy do jídelny a šrajtovli si vyzvednul. Dost se mi ulevilo, protože jsem tam měl kromě dvou litrů i všechny doklady, průkazy, karty, účtenky a podobný záležitosti - prostě přesně tak, jak to bejt nemá (ruku na srdce, kdo to tak nedělá). Kdo někdy peněženku ztratil, ví dobře, jak moc jsem byl šťastnej - o prachy nejde, ale při představě, že bych musel obíhat všechny úřady, banky a podobný instituce, se mi dělalo blivno.

Vrátila jí nejaká mladá slečna, což kvituju dvojnásob - jsem rád, že ani mezi mladejma ještě poctivci nevymřeli! Vzal jsem si na ní kontakt a jelikož bychom se těžko časově potkali, nechal jsem ji u té účetní liebesbrief spolu s CZK 400 nalezného.

Konec dobrý, všechno dobré. Od teď si náprsku zapínám! :)

Žádné komentáře:

Okomentovat

Mazat komentáře nehodlám, výjimky však tvoří vulgární a off-topic komentáře!